Chceme/chci začít zpívat oficium. Kuchařka pro začátečníky
Narazil jsem před časem na prostý krátký článek obsahující návod, jak začít s pravidelným zpíváním chorálního oficia. Uvědomil jsem si nad ním, že 1. má v lecčem pravdu a že 2. takový návod může být pro někoho užitečný. Nabízím tedy i já návrh, jak se postupně naučit zpívat hodinky. Vycházím z podmínek jednotlivce nebo komunity sdílející společný život, v němž má nějaká míra pravidelného slavení oficia pevné místo. Také předpokládám, že ten, kdo chce hodinky zpívat, už je umí recitovat, resp. dobře se orientuje v breviáři.
I. Na úplném začátku je vhodné naučit se zpívat kompletář.
Texty této hodinky se během roku proměňují jen velmi
málo a proto se lze poměrně rychle naučit zpěvy, se kterými
se pro ni vystačí "navždy".
Znamená to 7 hymnů + 1 nápěv psalmodie + 1 responsorium + 10 antifon
a k tomu několik drobných zpěvů pro Velikonoční triduum, oktáv
a dobu velikonoční.
[Je dobré k tomu mít: breviář,
hymnář,
kompletářový svazeček antifonáře]
II. Jako další krok doporučuji začít zpívat hymny - protože soudím,
že právě hymnům ze všech textů breviáře (alespoň v českém překladu)
nejvíce škodí, když se nezpívají, ale recitují.
Množství hymnů v hymnáři se může na první pohled zdát děsivé a
nezvládnutelné, ale některé nápěvy se mnohonásobně opakují.
Dobrým základem je dobře znát nápěvy hymnů z dvoutýdenního cyklu
žaltáře.
[Tady není nic nového potřeba.]
III. Ve třetím kroku je vhodné postupně se naučit chorální nápěvy
žalmů a způsob jejich podkládání pod text s vyznačenými přízvučnými
slabikami. Prozatím je možné zpívat třeba vždy všechny žalmy
jedné hodinky na jeden libovolně zvolený nápěv nebo nápěvy
nějak přiřadit dnům v týdnu, liturgickým příležitostem či pod.
Na žalmové nápěvy lze zpívat vedle žalmů a kantik i responsoria
a chvalozpěv Tebe, Bože, chválíme.
Vedle žalmů je dobré naučit se podle potřeby zpívat také
kantikum podle Zj 19 pro druhé nešpory nedělí.
[Je dobré k tomu mít:
chorální nápěvy žalmů,
kantikum Zj 19,
žaltář,
příp. žaltář k modlitbě se čtením]
IV. Další vrstvu tvoří responsoria ranních chval a nešpor.
Je jich sice velké množství, ale většina jich má jednoduchou
stereotypní melodii v modu VI, což výrazně sníží nároky na učení.
[Je dobré k tomu mít: podle toho, jak často oficium zpíváte,
buďto responsoria ze žaltáře,
responsoria všech liturgických dob,
noty ke všem společným textům o svatých a ke všem
slavnostem, svátkům a památkám, jež mají responsorium vlastní,
nebo třeba jen
responsoriál,
kde jsou jen responsoria v průběhu liturgického roku
nejčastěji opakovaná.]
V. Pokud si stále ještě neříkáte "dost, to mi stačí," je na čase pustit
se do antifon. Doporučuji začít antifonami k Benedictus a Magnificat
pro všední dny (dvoutýdenní cyklus, 2*11 antifon)
a antifonami k žalmům pro neděle (čtyřtýdenní cyklus, 4*12 antifon).
Ve zvláštních liturgických dobách k tomu přidat ještě antifonu
k invitatoriu a k modlitbě uprostřed dne - naučí se rychle,
protože se nemění.
Nápěv žalmu či kantika se, pokud se zpívá s antifonou, vybírá vždy podle
antifony. Je u ní předepsaný.
[Je dobré k tomu mít:
antifony ze žaltáře
nebo nějaký výtah z nich,
první stránku ze souboru antifon pro aktuální liturgickou dobu.]
VI. V dalším kroku je dobré postupně obsáhnout všechny zbývající antifony ze žaltáře. (Je to dost velké sousto. Včetně těch, které už umíte: 14 antifon k invitatoriu, 22 feriálních antifon k Benedictus a Magnificat, 4*7*11 + 14 antifon k žalmům a kantikům, dohromady tedy, počítám-li dobře, 358 kousků...)
VII. Všechno zmíněné v dosavadních krocích snad je vhodné nějakým způsobem obsáhnout. (Já toho času většinu z těchto zpěvů znám tak, že je dokážu zazpívat, když vidím noty. Zpívat z listu neumím, takže jsou pro mě noty něčím jako pomůckou k oživení vzpomínky na známou melodii.) Toho času dostupná část zpěvů k liturgii hodin je ještě několikanásobně rozsáhlejší. Tyto zpěvy, které přijdou ke slovu jen v určité liturgické době nebo dokonce třeba jen jediný den v roce, nemá smysl umět - je potřeba se je naučit nebo je oprášit, když jsou potřeba.
Navrhovaný postup učení nikoli náhodou přibližně kopíruje cestu, po které jsem postupoval při skládání breviářových zpěvů: od malého množství těch, které se používají často, k většímu a většímu korpusu zahrnujícímu i zpěvy méně frekventované. Osobní zkušenosti, výhrady, námitky, návrhy vhodnějšího postupu apod. v komentářích jsou vítány.